RIVERCHANGE

Jakost vody na lokalitě se mezi etapou I a III zlepšila, v etapě III byla velmi dobrá a dobrá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

Jakost vody se mezi etapami I a III zlepšila, v etapě III již dosahovala velmi dobrého a dobrého stavu.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

Na lokalitě byla zjištěna reofilní ruducha Lemanea fluviatilis v obou etapách výzkumu (II a III).

Profil na horském toku s omezeným kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt s hvězdoši (Callitriche) a mechorosty. Rozdíly mezi etapou II a III lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Celkový index pro makrofyta (MTV - EQR) poklesl o 2 třídy, stav se zhoršil z velmi dobrého na střední, což ukazuje na zvýšení trofie v etapě III.

Celkový index pro ryby dosahoval hodnoty odpovídající velmi dobrému stavu v obou etapách hodnocení této složky (II a III).

Jakost vody byla v etapě I ve středním stavu v ukazateli nutrientů,  v etapě II v teplotních poměrech, v etapě III pak v kyslíkových poměrech a nutrientech. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

Profil menšího toku v pahorkatině s velmi malým kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt. Velmi slabé zastoupení lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans) je evidentně ovlivněno silným zastíněním toku pobřežními porosty. Zjištěné rozdíly mezi etapou II a III lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) poklesla mezi etapami minimálně a to v rámci dobrého stavu.

Střední stav byl zjištěn pro ukazatel živinových poměrů  etapách I a III, v etapě III byl zjištěn také pro kyslíkové poměry. Jakost vody se tedy zhoršila.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval stav velmi dobrý v etapě II a dobrý v etapě III.

Jakost vody se v etapě III oproti předchozím etapách zhoršila, střední stav byl zjištěn pro teplotní a acidobazické poměry, hraniční střední/dobrý stav pro kyslíkové poměry. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

V etapě III nebyl na lokalitě potvrzen výskyt reofilní ruduchy Lemanea fluviatilis, která byla zaznamenána v etapě II.

Profil na horském toku s omezeným kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt s hvězdoši (Callitriche) a mechorosty. Mezi mechorosty byla zjištěn vzácný a indikačně významný druh Fontinalis squamosa, který byl v posledních letech spolehlivě zjištěn jen ve Vltavách nad Lipnem a zde v Černé. Rozdíly lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) poklesla mezi etapami minimálně a to v rámci velmi dobrého stavu.

Jakost vod byla hodnocena jako velmi dobrá a dobrá mimo živinové poměry v etapě II.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

Profil na horském toku s omezeným kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt s hvězdoši (Callitriche sp.) a mechorosty. Mezi mechorosty byla zjištěn vzácný a indikačně významný druh Fontinalis squamosa, který byl v posledních letech spolehlivě zjištěn jen ve Vltavách nad Lipnem a v tomto toku. Rozdíly mezi etapou II a III lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Celkový index pro ryby dosahoval hodnoty odpovídající velmi dobrému stavu v obou etapách hodnocení této složky (II a III).

Na lokalitě byla sledována pouze složka ryby.

Celkový index pro ryby dosahoval hodnoty odpovídající velmi dobrému stavu v etapě II, v etapě III byla však zjištěn stav podstatně zhoršený - poškozený. Mezi etapami došlo k určité druhové výměně  - např. nebyl zjištěn jelec proudník (Leuciscus leuciscus), naopak byla zachycena nepůvodní střevlička východní (Pseudorasbora parva) a došlo také k velkému kvantitativnímu poklesu v etapě III.

Jakost vody se mezi etapami zlepšovala, v etapě III byla již velmi dobrá nebo dobrá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, dosahoval v etapách II a III převážně dobrého stavu, výjimkou byla podzimní sezóna etapy II (střední stav).

Jakost vody se mezi etapami zlepšovala, v etapě III byla již velmi dobrá nebo dobrá.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby a to  etapách II a III. Hodnota celkového indexu pro ryby poklesla ze stavu dobrého do stavu poškozeného. Na lokalitě ubylo jelců tloušťů (Squalius cepahlus) a přibylo plotic (Rutilus rutilus). Celkový počet jedinců se významně nezměnil.

Z celkově velmi dobrého a dobrého stavu jakosti vody vybočovalo pouze hodnocení teplotních poměrů v etapě I a III (střední stav).

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval v jarní a podzimní sezóně na velmi dobrý stav, ostatní hodnota pak byly řazeny do třídy dobrý stav.

Jakost vody byla nejpříznivější v etapě II, ve všech etapách byl zjištěn střední stav u živinových poměrů, v etapě III také u teplotních poměrů.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním, přičemž v etapě II byla situace nepříznivější.

Ve všech etapách byl pro všechny ukazatele zjištěn velmi dobrý anebo dobrý stav.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval na stav velmi dobrý, popř. hraniční se stavem dobrým (letní a podzimní sezóna  v etapě III.

Střední stav byl zjištěn u živinových poměrů ve všech třech etapách, v etapě I také u kyslíkových poměrů, pro ostatní kategorie byl zjištěn stav dobrý nebo velmi dobrý.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval v jarních sezónách obou hodnocených etap (II a III) stav velmi dobrý, v letních a podzimních stav dobrý.

S výjimkou kyslíkových poměru v etapě III byl vždy zjištěna jakost vody dobrá nebo velmi dobrá. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval ve všech sezónách obou hodnocených etap (II a III) stav dobrý.

 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval ve většině sezón obou hodnocených etap (II a III) stav dobrý, v jarní sezóně etapy II hraniční mezi dobrým a středním. Celkově byla situace poněkud příznivější v etapě III.

Jakost vody byla ve všech třech etapách a ukazatelích hodnocena jako dobrá nebo velmi dobrá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval v etapě II stav dobrý, v etapě III stav velmi dobrý.

S výjimkou acidobazického stavu v etapě I, klasifikovaného jako střední, byly všechny ostatní hodnoty všech tří etap klasifikovány jako jako velmi dobrý nebo dobrý stav.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval v etapě II i III v jarní sezóně stav velmi dobrý, v letní a podzimní sezóně dobrý.

Kyslíkové a živinové poměry byly shodně klasifikovány jako střední stav v etapách I a III, živinové poměry byly zhoršené také v etapě II.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, byla během etapy II těsně pod hranicí mezi stavem dobrým a středním, stejný stav byl zjištěn pro podzimní sezónu etapy III.  V jarní a letní sezóně etapy III byl stav příznivější - dobrý.

Acidobazické poměry na lokalitě ve všech etapách a také teplotní poměry v etapě I byly hodnoceny jako velmi dobré nebo dobré. Ostatní ukazatele jsou řazeny jako střední. Jakost vody tedy není příznivá.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala během etapy II  střednímu stavu, v etapě III stavu dobrému.

Ukazatele jakosti vody byly ve většině případů hodnoceny jako velmi dobré, případně dobré. 

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala převážně stavu dobrému, popř. v jarní sezóně etapy III stavu hraničnímu mezi dobrým a středním.

S výjimkou teplotních poměrů v etapě I (střední stav) byly všechny ostaní ukazatele jakosti vody hodnoceny jako velmi dobré, připadně dobré.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala převážně stavu dobrému, v letní sezóně etapy II stavu velmi dobrému.

V hodnocení jakosti vody byly ukazatelé klasifikovány jako dobré nebo velmi dobré, výjimkou byl živinový režim v etapě I a kyslíkový režim v etapě III.

Na lokalitě sledovány všechny složky bioty. 

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala převážně stavu dobrému, v letní sezóně etapy II stavu střednímu.

V etapě III nebyl na lokalitě potvrzen výskyt reofilní ruduchy Lemanea fluviatilis, která byla zaznamenána v etapě II.

Profil v kamenitém úseku menšího toku s typickým lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans) a hvězdošem háčkatým (Callitriche hamulata). Došlo v významnému poklesu počtu zjištěných druhů makrofyt mezi etapou II a III. Poměrně značný pokles pokryvnosti lakušníku by teoreticky mohl být odpovědí na lokální povodňový stav v době předcházející vzorkování; nelze to jednoznačně posoudit.

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) se mezi etapami prakticky nezměnila a je při horní hranici velmi dobrého stavu. 

Hodnota celkového indexu pro ryby byla nízká v etapě II (stav poškozený) a v etapě III se zvýšila sice nepatrně, ale nad hranici se stavem středním. Na lokalitě se však vyskytují druhy pro daný typ očekávatelné. Celkový počet jedinců byl poměrně nízký a mezi etapami se významně nezměnil. U této lokality je diskutabilní hodnocení pomoc celkového indexu pro ryby.

Na lokalitu byl mezi etapou II a III reintrodukován losos (Salmo salar). 

Z hodnocení jakosti vody, které bylo v etapě I a III bylo převážně velmi dobré anebo dobré, vybočovalo hodnocení teplotních a živinových poměrů (střední) v etapě II.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, byla rozkolísaná, odpovídala převážně stavu velmi dobrému, nejméně příznivý byl stav na podzim v etapě II (střední).

Hodnocené ukazatele, dostupné pro etapu II, byly hodnoceny jako velmi dobré nebo dobré, v etapách I a III byly kyslíkové a živinové poměry hodnoceny jako střední.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala převážně stavu střednímu, v letní sezóně etapy II byl těsně nad hranicí stavu dobrého a středního.

Jakost vody byla s výjimkou nutrientů v etapě I (střední) byla hodnocena jako velmi dobrá, popř. dobrá.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala v etapách II a III převážně stavu dobrému, popř. velmi dobrému.

Všechny ukazatele jakosti vody všech tří etap byly hodnoceny jako velmi dobré, jedinou výjimkou byly živinové poměry v etapě III.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala v etapách II a III stavu dobrému, v etapě III byly hodnoty poněkud příznivější.

Jakost vody byla hodnocena jako převážně velmi dobrá, výjimkou jsou ovšem živinové poměry, kterou jsou klasifikovány pro všechny 3 etapy jako střední.

Hodnota celkového indexu fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídala v etapách II a III stavu dobrému nebo střednímu, přičemž hodnocení bylo celkově příznivější pro etapu III.

Hodnota celkového indexu pro ryby odpovídá stavu dobrému. Na lokalitě se vyskytoval podle očekávání pouze pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Celkový počet jedinců se významně nezměnil.

Z hlediska jakosti vody jsou dobré nebo velmi dobré pouze acidobazické poměry, ostatní ukazatele jsou hodnoceny jako střední, což platí pro všechny tři etapy.

Druhově poměrně bohatý profil v menším nížinném toku se zastoupením druhů přirozeně i antropogenně eutrofních vod; charakteristický je výskyt dosti vzácného rdestu uzlinatého (Potamogeton nodosus). Zdá se, že rozdíly v kvantitativním i kvalitativním zastoupení makrofyt mají charakter běžné fluktuace.

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) vzrostla mezi etapami minimálně a to v rámci středního stavu.

Z dobrého či velmi dobrého hodnocení jakosti vody vybočují ukazatelé acidobazického stavu, který je klasifikován jako střední ve všech 3 hodnocených etapách.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v etapě II  stavu velmi dobrému, resp. v letní sezóně hraničnímu se stavem dobrým. V etapě III se stav zhoršoval od jarní sezóny (velmi dobrý) přes letní (dobrý) pod hranici se stavem středním na podzim.

Jakost vody je hodnocena ve všech etapách a ukazatelích převážně jako velmi dobrá, případně dobrá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v etapě II  i III stavu dobrému, resp. v podzimní sezóně etapy III hraničnímu se stavem středním.

Jakost vody v etapě jedna byla nevyhovující (střední stav) z hlediska acidobazických poměrů, v etapě II a III z hlediska kyslíkových poměrů. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně dobrému stavu, přičemž v etapě III byl celkově horší - na podzim hodnota poklesla pod hranici stavu dobrého a středního. Nejlepšího hodnocení (velmi dobrý stav) bylo dosaženo pro jarní sezónu etapy II.

Jakost vody byla převážně vyhovující, nevyhovujicí (střední stav) - pouze podle hodnocení nutrientů v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v etapě II i III převážně stavu dobrému, v letní sezóně etapy II byl zjištěn stav velmi dobrý.

Jakost vody byla nevyhovující (střední stav) podle hodnocení živinových poměrů v etapách II a III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu dobrému, v letní sezóně etapy III se však stav zhoršil na střední. Celkově byl stav méně příznivý v etapě III než v etapě II.

Jakost vody byla hodnocena převážně jako velmi dobrá, příp. dobrá, jedinou výjimkou bylo střední hodnocení teplotních poměrů v etapě I.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal většinou stavu velmi dobrému, v letní sezóně etapy II a podzimní sezóně etapy III byl stav dobrý.

Jakost vody je kolísavá, v každé etapě je 1 nebo 2 ukazatelů hodnocen jako střední, v etapě III se jedná  o kyslíkový a acidobazický režim.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu dobrému, v jarní sezóně etapy III byl zjištěn stav velmi dobrý (těsně nad hranící se stavem dobrým).

Jakost vody byla nejméně příznivá v etapě I, kdy byl zjištěn lepší než střední stav pouze u živinového režimu. Ten byl v etappách II a III naopak jako jedniný z ukazatelů hodnocen jako střední.

 

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby a hodnota celkového indexu pro tuto složku odpovídala v etapě II velmi dobrému stavu. Na lokalitě se vyskytovaly podle očekávání pstruzi a vranky (Salmo trutta m. fario, Cottus gobio). V etapě III v období odběru vzorků byla lokalita vyschlá a proto není hodnocena.

Jakost vody není zcela vyhovující, jediným ukazatelem ve velmi dobrém nebo dobrém stavu ve všech třech etapách  jsou ukazatelé kyslíkového režimu. Problematický (střední) stav je v živinovém režimu a v etapě III i acidobazický stav. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu střednímu, v letní sezóně etapy III byl zjištěn stav dobrý. 

Celkový index pro makrofyta (MTV - EQR) poklesl o třídu, zhoršil se z dobrého na střední, což ukazuje na zvýšení trofie v etapě III.

Celkový index pro ryby odpovídal v etapě II i III velmi dobrému stavu. Na lokalitě bylo zjištěno 5 a 6 druhů ryb. Počet jedinců se mezi etapami podstatně nelišil.

Jakost vody je vyhovující ve všech 3 etapách pouze v ukazateli acidobazické poměry stav a v etapě I teplotní poměry. V ostatních případech je stav hodnocen jako střední. Jaost vody tedy není příiš příznivá.

Profil na středním toku řeky s velmi malým kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt, nejvýznačnější druhem je lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Rozdíly ve výskytu mezi etapou II a III lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Celkový index pro makrofyta (MTV - EQR) minimálně poklesl, nicméně z hlediska zatřídění šlo o změnu stavu z velmi dobrého na dobrý.

Jakost vody je s výjimkou živinového režimu ve středním stavu, a to ve všech třech etapách hodnocena jako velmi dobrá nebo dobrá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v etapě II stavu střednímu a letní sezóńě dobrému, v etapě III stavu dobrému. Celkově byl tedy stav příznivější v etapě III než v etapě II.

 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu dobrému, v podzimní sezóně etapy II byl zjištěn hraniční stav (dobrý střední). 

Celkový index pro ryby odpovídal v etapě II i III střednímu stavu. Společenstvo bylo poměrně druhově bohaté (11 a 9 druhů), celkový počet jedinců však byl v etapě III poloviční. V etapě III nebyla zaznamenána v  etapě II hojná hořavka hořká (Rhodeus amarus), naopak byl zjiště výskyt nepůvodního druhu střevlička východní (Pseudorasbora parva).

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal ve všech sezónách etapy II a III stav dobrému.

Profil středního toku řeky s velmi malým kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt, jen s hvězdošem (Callitriche), mechorosty a pobřežními druhy. Rozdíly lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Celkový index pro makrofyta (MTV - EQR) poklesl o 2 třídy, stav se tedy zhoršil z dobrého na poškozený, což ukazuje na zvýšení trofie v etapě III.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby.

Celkový index pro ryby odpovídal dobrému stavu v etapě II a střednímu v etapě III. Na lokalitě se však vyskytovaly podle očekávání druhy pstruh obecný a vranka obecná, v etapě III navíc ještě lipan podhorní.  

Jakost vody až na výjimku acidobazického režimu v etapě I (střední stav) byl hodnocen jako velmi dobrý nebo dobrý.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu dobrému s výjimkou podzimu II etapy (střední stav).

 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu střednímu s výjimkou letní sezóny etapy III (dobrý stav).

 Profil na středním toku řeky s velmi malým kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt, mezi nimiž je nápadný lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Rozdíly je možné interpretovat jako běžnou fluktuaci. V roce 2015 byly pozorovány na lakušníku velmi silné nárosty bakterií a řas.

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) poklesla mezi etapami minimálně a to v rámci dobrého stavu.

Ukazatelé jakosti vody jsou mimo acidobazický režim řazeny do středního stavu ve všech etapách, jakost tedy není příliš příznivá.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu střednímu s výjimkou podzimu II etapy (dobrý stav).

Celkový index pro ryby odpovídal v etapě II stavu velmi dobrému, v etapě III stavu střednímu. Mezi etapami se snížil počet druhů z  9 na 7, počet jedinců klesl zhruba zhruba na čtvrtinu. V etapě III nebyl zaznamenán např. jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a hořavka hořká (Rhodeus amarus), naopak byl zazanamenán jelec jesen (Leuciscus idus). Nepůvodní druh střevlička východní (Pseudorasbora parva) byl zjištěn v obou etapách sledování.

Jakost vody byla v etapách II a III hodnocena jako velmi dobrá nebo dobrá, výjimkou byly kyslíkové poměry v etapě III (střední).

Na lokalitě byla sledována makrofyta ve všech třech etapách.  

Profil na středním toku řeky; Ohře je na makrofyta v tomto úseku velmi bohatá (na makrofyta zřejmě nejbohatší úsek středního toku v ČR). Vyskytuje se zde populace lakušníku, který byl – snad provizorně – přiřazen k l. štětičkatému (Batrachium penicillatum), taxonomická příslušnost se v současné době studuje. Z vzácných a citlivých druhů se v okolí Mostova vyskytuje rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus), který ale přímo v tomto profilu nebyl nyní zjištěn. Zvláštností je i v profilu zjištěná neobvyklá vzplývavá forma skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris), která nebyla v ČR jinde zjištěna. Záznam druhové skladby z roku 2007 je zcela evidentně podhodnocený, není vyloučeno, že vzorkování v roce 2007 bylo provedeno po vysokém průtoku, který mohl ovlivnit detekovatelnost druhů.

Celkový index pro makrofyta (MTV - EQR) byl nejnižší v etapě I (stav poškozený), v etapách II a III odpovídal střednímu stavu.

Ryby byly sledovány pouze v etapě III. Lokaita je poměrně druhově bohatá (7 druhů), vysoký byl i počet jedinců (více než 500), nejpočetnějším druhem byl jelec tloušť (Squalius cephalus).

Jakost vody nebyla vyhovující v ukazateli teplotní režim v etapě I, živinový režim v etapě II a III, acidobazický režim v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu dobrému s výjimkou letní sezóny etapy III (velmi dobrý stav).

Celkový index pro ryby odpovídal v obou etapách dobrému stavu.

 

Jakost vody byla ve všech 3 hodnocených etapách vyhovující z hlediska teplotního režimu a nevyhovující z hlediska režimu živinového. Nejméně příznivý stav byl zjištěn v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu dobrému s výjimkou jarní sezóny etapy II (střední stav).

 

Jakost vody je kolísavá, v etapě II byl stav velmi dobrý, ale v etapě I a III byly některé ukazatele ve středním stavu.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal stavu velmi dobrému s výjimkou podzimu etapy III (dobrý stav).

 

Jakost vody byla ve všech třech hodnocených etapách velmi dobrá z hlediska acidobazického režimu a střední z hlediska režimu živinového. Celkově by stav nejméně příznivý v etapě II a nejlepší v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v etapě II i III v jarní a letní sezóně stavu dobrému, na podzim střednímu stavu.

Celkový index pro ryby řadil lokalitu v etapě II do dobrého, v etapě III do středního stavu. Počet kusů pstruha obecného, který byl jako jediný druh zaznamenám v etapě II, poklesl. Na lokalitě však v etapě III přibylo dalších 6 druhů ryb, převážně drobných, např. střevle potoční (Phoxinus phoxinus), nepůvodní střevlička východní (Pseudorasbora parva), hrouzek obecný (Gobio gobio), ale i mihule potoční (Lampetra planeri).

 

Jakost vody byla velmi dobrá nebo dobrá ve všech ukazatelích pouze v etapě III. Acidobazický režim byl ve středním stavu v etapách I a II, v etapě II také v teplotní režim nebyl vyhovující.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu velmi dobrému s výjimkou podzimu etapy III, kdy hodnota klesla pod hranici stavu velmi dobrého a a dobrého.

 

Z hlediska jakosti vody ve všech etapách nejsou vyhovující teplotní a živinové poměry, v etapě I ani kyslíkové.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal převážně stavu dobrému s výjimkou podzimu etapy II, kdy hodnota klesla pod hranici stavu dobrého a středního.

Celkový index pro ryby odpovídal v etapě II velmi dobrému stavu, v etapě III se zhoršil na stav střední. Na lokalitě došlo k určité druhové druhé výměně a změnilo se i zastoupení některých druhů,  např. pokles počtu jedinců jelce proudníka (Leuciscus cephalus), naopak vzrostl počet jedinců plotice obecné (Rutilus rutilus) nebo hrouzka obecného (Gobio gobio).

Jakost vody hodnocena v etapách II a III, v obou byly hodnoceny živinové podmínky jako střední, tedy nevyhovující.

Na lokalitě byla hodnocena pouze složka ryby. Celkový index odpovídal velmi dobrému stavu. Druhové složení bylo podobné, na lokalitě se např. v obou etapách vyskytovala mihule potoční (Lampetra planeri), počet jedinců v etapě III byl však podstatně nižší než v etapě II. 

Z hlediska jakosti vody byly nevyhovující kyslíkové  živinové poměryv etapě I, v dalších etapách (II a III) již byly všechny ukazatele řazeny do třídy dobré nebo velmi dobré.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal dobrému stavu v jarní a letní sezóně etapy II, pak již byl velmi dobrý.

Na lokalitě jsou z hlediska jakosti vody hodnoceny ve všech třech etapách jako velmi dobré jen acidobazické poměry, ostatní ukazatele jsou převážně ve třídě střední nebo hraniční mezi dobrou a střední třídou.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby. Celkový index pro tuto složku odpovídal v etapě II velmi dobrému stavu, v etapě III však byl hodnocen jako zničený. Ubylo druhů, zmizel např. jelec proudník (Leuciscus cephalus) a významně klesl i počet jedinců.

Jakost vody byla nejpříznivější v etapě II (dobrý nebo velmi dobrý stav).  V etapě I a III nebyly vyhovující živinové podmínky, v etapě I ani kyslíkové.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

 Profil na středním toku řeky s omezeným kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt s hvězdoši (Callitriche) a zevarem jednoduchým (Sparganium emersum). Rozdíly mezi etapou II a III lze zřejmě interpretovat jako běžnou fluktuaci; na diverzitu má negativní vliv zvyšující se zastínění toku pobřežními porosty. 

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) poklesla mezi etapami minimálně a to v rámci dobrého stavu.

Hodnota celkového indexu pro ryby nebyla příznivá ani v etapě II (střední stav) a v etapě III se ještě o třídu zhoršila. Na lokalitě došlo k vymizení jelce proudníka i tlouště i hrouzka obecného a k zásadnímu poklesu počtu odchycených jedinců.

Nejpříznivější poměry z hlediska jakosti vody byly zjištěny v etapě II (velmi dobrý nebo dobrý stav). V etapách I a III byly kyslíkové a živinové poměry hodnoceny jako střední.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II stavu velmi dobrému a během etapy III dobrému.

Jakost vody na lokalitě je ve všech třech etapách a ukazatelích hodnocena jako střední - jedinou výjimkou je dobrý acidobazický stav v etapě I.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III převážně střednímu stavu, v jarné sezóně byl dobrý (hraniční se středním).

Z hlediska jkaost vody byly ukazatele v etapě jedna hodnoceny jako velmi dobré, až na živinové poměry, které byly střední. Tyto nejsou známy por etapu II, ovšem v etapě III jsou opět klasifikovány jako střední, nepříznivě josu hodnoceny také kyslíkové poměry v této etapě.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II i III stavu dobrému.

 

Z hlediska jakosti vody se jeví jako nejhorší stav v etapě I, kdy byly vyhovující pouze teplotní poměry. V etapě II byl stav dobrý nebo velmi dobrý, v etapě III se živonové podmínky zhoršily na stav střední.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II mezi stavem dobrým a středním, v etapě III byl střední.

Celkový index pro ryby odpovídal stavu dobrému pro etapu II i III.

 

Jakost vody byla nejpříznivější v etapě III (velmi dobrý nebo dobrý stav pro všechny ukazatele). V etapě I byl hodnocen jako střední ukazatel acidobazického a živinového režimu, v etapě II kyslíkový a acidobazický režim.

Profil na horském toku s omezeným kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt s hvězdoši (Callitriche) a mechorosty, mezi nimi byla hojně zjištěna vzácná a indikačně významná Fontinalis squamosa. Rozdíly mezi etapou II a III lze interpretovat jako běžnou fluktuaci. 

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) poklesla mezi etapami minimálně a to v rámci velmi dobrého stavu.

Jakost vody byla hodnocena jako velmi dobrá, popř. dobrá ve všech ukazatelích a etapách.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III stavu dobrému.

 

Z příznivého hodnocení jakosti vody vybočovalo pouze hodnocení kyslíkového režimu v etapě III (střední stav).

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II stavu střednímu, v etapě III došlo ke zlepšení - dobrý až velmi dobrý stav.

Celkový index pro ryby odpovídal stavu dobrému pro etapu II i III.

Z celkové velmi dobrého nebo dobrého hodnoce ukazatelů jakosti vody ve všech třech etapách vybočovalo hodnocení střední pro teplotní režim v etapě I a živinový režim v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídalo během etapy II a III stavu dobrému, v letní sezóně etapy III velmi dobrému.

Nejpříznivější stav jakosti vody byl zjištěn v etapě II (velmi dobrý nebo dobrý stav). V etpaě I byl nevyhovující teplotní a živinový režim, v etapě III kyslíkový a živinový režim. 

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem velmi dobrým až středním, přičemž v etapě III byla situace zřetelně nepříznivěkší než v etapě II.

V etapě III nebyl na lokalitě potvrzen výskyt reofilní ruduchy Lemanea fluviatilis, která byla zaznamenána v etapě II.

Z hlediska jakosti vody byl nejpříznivější stav v etapě II (velmi dobrý a dobrý). V etpaě I byly jako střední hodnoceny ukzatele teplotní a živinový režim, v etapě III byl živinový režim hraniční (dobrý/střední).

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal v jarní sezóně etapy II i III stavu velmi dobrému, ve zbývajících případech stavu dobrému.

Celkový index pro ryby odpovídal stavu velmi dobrému pro etapu II i III.

Údaje o jakosti vody jsou dostupné až k etapě II, kdyby shledán jako nevyhovující kyslíkový režim (střední), ostatní ukazelé v této etapě i etapě III byly hodnoceny jako dobré nebo velmi dobré.

Na lokalitě byla hodnocena pouze makrofyta a to ve všech třech etapách.

Poměrně bohatý profil horského toku s charakteristickou druhovou skladbou s citlivými druhy, které indikují chladné a průhledné, málo eutrofizované vody. Mj. zde roste stolístek střídavokvětý (Myriophylum alterniflorum) a chráněný rdest alpský (Potamogeton alpinus), rovněž vzácný mechorost Fontinalis squamosa. Rozdíly v záznamu makrofyt bude třeba sledovat a hodnotit v delším časovém odstupu, aby byly odfiltrovány fluktuace, způsobené přirozenými faktory.

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) se měnila mezi etapami minimálně, v rámci velmi dobrého stavu.

Data o jakosti vody jsou k dispozici pro etapy II a III. Všechny ukazatele byly hodnoceny jako dobré nebo velmi dobré.

Na lokalitě byly hodnoceny pouze ryby.

Celkový index pro ryby odpovídal stavu velmi dobrému pro etapu II i III.

Nejpříznivější jakost vody byla zjištěna v etapě I (velmi dobrý a dobrý stav), v etapě II byl zjištěn střední stav pro kyslíkové, v etapě III pro živonové poměry.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem velmi dobrým až středním, který se vyskytl v podzimní sezóně etapy II.

Jakost vody byla problematická (střední) v ukazateli živinového režimu ve všech třech etapách, v teplotním režimu v etapě I a III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, ukazoval celkově horší stav (střední až dobrý) v etapě II, v etapě III byl zjišťován stav dobrý.

Celkový index pro ryby v etapě II a III odpovídal dobrému stavu.

Jakost vody byla problematická (střední) v ukazateli živinového režimu ve všech třech etapách, v kyslíkovém režimu v etapě I a III.

Na této lokalitě byly sledován pouze ryby.

Celkový index pro ryby v etapě II odpovídal velmi dobrému stavu, v etapě III se zhoršil na stav střední. Na lokalitě byl podle očekávání zachycen pouze pstruh obecný potoční, ale v etapě III pouze dva jedinci.

Na kolalitě byla sledována pouze makrofyta.

Jakost vody je poněkud kolísavá, jako nejméně příznivá se jeví etapa III, kdy byl zjištěn střední stav pro všechny ukazatele mimo acidobazický režim (dobrý).

 

Profil na středním toku řeky s malým kvalitativním i kvantitativním zastoupením makrofyt; výraznější je úbytek pokryvnosti lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans) mezi etapou II a III. Otázka interpretace tohoto poklesu je otevřená, běžná fluktuace ale není vyloučena.

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) se mezi etapami II a III nepatrně zlepšila a to v rámci dobrého stavu. 

Jakost vody byla nejpříznivější v etapě III (velmi dobrý, popř. dobrý stav). V etapě byl vyhodnocen jako střední stav acidobazických poměrů, v etapě II teplotních a živinových poměrů.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem velmi dobrým a dobrým, o něco příznivější byl stav v etapě III.

Jakost vody byla bezproblémová (převážně velmi dobrý, popř. dobrý stav) pro všechny ukazatele a etapy.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem velmi dobrým a dobrým.

Jakost vody byl a v obou sledovaných etapách hodnocena jako střední pro ukazatele teplotního a živinového režimu.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby v etapě II a III.

Celkový index pro ryby odpovídal vemi dobrému stavu v etapě II, ale zhoršil se na stav střední v etapě III. Z původních  9 druhů nebylo zachyceno 5 a u zbývajících se silně snížila početnost.

Jakost vody se u této lokality v NP Šumava jeví překvapivě jako poněkud problematická. Dobrý stav byl zjištěn jen v etapě II pro teplotní a živinový režim, v etapě III pro živinový režim, kyslíkové poměry pak byly hraniční mezi stavem dobrým a středním. Ostatní položky jsou hodnoceny jako střední.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem velmi dobrým a dobrým, poněkud příznivější stavy byl zjištěn v etapě II.

Makrofyta byla sledována ve všech třech etapách. Poměrně bohatý profil horské řeky s charakteristickou druhovou skladbou s citlivými druhy, které indikují chladné a průhledné, málo eutrofizované vody. Mj. zde roste stolístek střídavokvětý (Myriophylum alterniflorum) a chráněný rdest alpský (Potamogeton alpinus), rovněž vzácný mechorost Fontinalis squamosa. Rozdíly v záznamu makrofyt bude třeba sledovat a hodnotit v delším časovém odstupu, aby byly odfiltrovány fluktuace, způsobené přirozenými faktory. V okolí samotného mostu značná frekvence vodáků, kteří mohou mít na makrofyta vliv. 

Hodnota celkového indexu pro makrofyta (MTV - EQR) se měnila mezi etapami minimálně a to v rámci velmi dobrého stavu

Jakost vody je hodnocena ve většině ukazatelů jako střední, pouze acidobazické poměry všech tří etap a kyslíkové poměry v etapě III jsou dobré nebo velmi dobré.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III převážně stavu dobrému, na podzim v etapě III hodnota poklesla na hranici stavu středního.

Celkový index pro ryby v etapě II odpovídal velmi dobrému stavu, v etapě III se zhoršil na stav dobrý. Na lokalitě bylo kvalitativně i kvantitativně poměrně bohaté společenstvo v etapě II, z něhož ovšem zcela zmizel dříve početný proudomilný druh jelec proudník (Leuciscus leuciscus) i jiné druhy a u dalších nastal zřetelný pokles počtu jedinců v etapě III např. u parmy obecné (Barbus barbus) a dokonce i u jelce tlouště (Squalius cephalus).

Jakost vody je hodnocena ve většině ukazatelů jako střední, pouze teplotní poměry v etapě I a II jsou hodnoceny jako dobré.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním, poněkud příznivější byl stav v etapě III.

Celkový index pro ryby v etapě II odpovídal dobrému stavu, v etapě III se zhoršil na stav střední. Na lokalitě bylo kvalitativně i kvantitativně poměrně bohaté společenstvo v etapě II, z něhož ovšem zcela zmizel dříve početný proudomilný druh jelec proudník (Leuciscus leuciscus) ale i jelec jesen (Leuciscus idus) i jiné druhy - ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) a podoustev říční (Vimba vimba) a u dalších nastal v etapě III zřetelný pokles počtu jedinců  např. u parmy obecné (Barbus barbus) a dokonce i u jelce tlouště (Squalius cephalus). 

Jakost vody byla nejpříznivější v etapě II, kdy bylo zjištěno hodnocení střední pouze pro živinový režim. V etpaě I a III bylo hodnocení shodné: vyhovující byl pouze acidobazický stav, ostatní ukazatele byl hodnoceny jako střední.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III stavu dobrému.

Celkový index pro ryby v etapě II odpovídal dobrému stavu, ovšem těsně pod hranicí se stavem velmi dobrým, v etapě III pak byla tato hranice překročena a stav je klasifikován jako velmi dobrý.

Na lokalitě bylo kvalitativně i kvantitativně poměrně bohaté společenstvo v obou etapách, žádný druh zmizel úplně (nanejvýš změna kvantitativní), přibyla ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) a byl zaznamenán 1 kus jelce jesena (Leuciscus idus).
 

.

Jakost vody je kolísavá. Nejpříznivěji byla hodnocena etapa II (všechny ukazatele velmi dobré), v etapě I byl hodnocen jako střední kyslíkový režim, jinak byl stav ostatních ukazatelů dobrý. V etapě III byl naopak kyslíkový režim hodncen jako dobrý a ostatní ukazatele jako střední.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III převážně stavu dobrému, v jarní sezóně etapy II velmi dobrému.

Jakost vody je kolísavá, nepříznivější byla v etapě II, kdy byly jako střední hodnoceny pouze teplotní poměry. V etpaě III byly takto hodnoceny kyslíkové a acidobazické poměry, v etpaě I acidobazické a živinové poměry.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby a hodnota celkového indexu pro tuto složku odpovídala v etapě II velmi dobrému stavu. Na lokalitě se vyskytovaly podle očekávání pstruh obecný potoční a vranka obecná (Salmo trutta m. fario, Cottus gobio). V etapě III v období odběru vzorků byla lokalita vyschlá a proto není hodnocena.

Jakost vody podle dostupných údajů byla hodnocena jako velmi dobrá nebo dobrá, jedinou výjimkou byl acidobazický stav v etapě III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, odpovídal během etapy II a III většinou stavu velmi dobrému, popř. dobrému.

Jakost vody byla hodnocena jako velmi dobrá nebo dobrá v etapách II a III.

Celkový index fytobentosu, reprezentující saprobně-trofické poměry, kolísal během etapy II a III mezi stavem dobrým a středním.

Celkový index pro ryby v obou etapách II odpovídal velmi dobrému stavu, v etapě III se však zhoršil v rámci třídy poněkud zhoršil. Na lokalitě byl v obou etapách zjištěn pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario), v etapě III nebyla zjištěna vranka obecná (Cottus gobio), naopak byla nově zachycena mihule potoční (Lampetra planeri).

Z hlediska jakosti vody se hodnocení ukazatelů v etapě II a III velmi podobalo - jako střední byl hodnocen stav ukazatelů kyslíkového a živinového režimu.

Na lokalitě byly sledovány pouze ryby v etapách II a III, v obou byl zjištěn stav dobrý. Druhové složení bylo podobné, v etapě III nebyla zjištěna parma obecná a kvantitativní nárůst byl zaznamenán např. střevle obecné (Phoxinus phoxinus)nebo hrouzka obecného (Gobio gobio). Na lokalitě byl zjištěn řádově vyšší počet jedinců v etapě III oproti počtu v etapě II.