Etapy výzkumu - O projektu

Hlavním cílem projektu je rozšíření stávajícího systému monitoringu povrchových vod a souvisejícího veřejného informačního systému IS ARROW o modul sledování dlouhodobých změn diverzity významných složek bioty povrchových tekoucích vod (fytobentos, makrofyta, makrozoobentos, ryby) v podmínkách klimatické změny.

Uvedené složky bioty jsou sledovány pro potřeby hodnocení ekologického stavu povrchových vod podle Směrnice 2000/60/ES Význam sledování dlouhodobých změn a výzkumu biodiverzity je zdůrazněn v čl. 7 a 12 Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Pro podchycení změn v biodiverzitě v podmínkách klimatické změny je podstatné v maximální možné míře odstínit antropogenní vlivy a hodnotit delší časové úseky. Sledování dlouhodobých změn je proto navrhováno v síti úseků toků s minimálním antropogenním ovlivněním a s využitím dat v minulosti získaných na tzv. referenčních lokalitách, které byly sledovány v předchozích obdobích (od r. 1996) za účelem nastavení referenčních, tj. pozaďových podmínek pro hodnocení ekologického stavu v intencích Směrnice 2000/60/ES.

Výzkumy prováděné na tzv. referenčních lokalitách poslouží jak pro hodnocení stability uvedených referenčních podmínek, tak jako základ pro posouzení rozsahu přepokládaných změn v biologické diverzitě a jejich možných příčin.

K hlavním aktivitám projektu patří:
- vytvoření monitorovací sítě pro sledování dlouhodobých změn biologické diverzity na tocích ČR
- odběr vzorků bioty a povrchové vody na profilech sítě standardními postupy a v obvyklých termínech včetně analýzy a vyhodnocení výsledků
- provedení hydromorfologického hodnocení profilů sítě
- návrh a realizace inovativního způsob hodnocení, interpretace a prezentace nově získaných dat v kontextu historických údajů
- implementace těchto postupů ve formě nástavbového modulu do stávajícího IS ARROW využitelného odbornou i laickou veřejností
- návrh systému budoucího sledování s desetiletou periodicitou
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
http://www.vuv.cz

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce (VÚV TGM, v.v.i.), je přímým pokračovatelem Státního ústavu hydrologického, založeného v roce 1919. Předmětem činnosti ústavu je výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik a hospodaření s odpady a dále odborná podporaá ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady, založená na uvedeném výzkumu.

Hlavní působnost se soustřeďuje na výzkumnou, koncepční, odbornou a metodickou činnost, včetně vytváření a provozování informačních systémů, v oblasti ochrany jakosti a množství povrchových a podzemních vod a jejich užívání v technických, ekonomických a ostatních souvislostech a ve vzájemných interakcích. Jde o objektivní odbornou službu poskytovanou přednostně pro veřejnou správu, zejména podle zákona o vodách a pro tvorbu a uplatňování státní politiky v oblasti vod. Řešitelský tým se zabývá především vývojem, testováním a aplikací metod hodnocení ekologického stavu toků pomocí společenstev vodních organismů s důrazem na makrozoobentos, analýzami struktur společenstva makrozoobentosu a fytobentosu ve vztahu k antropogennímu ovlivnění, vysychání a klimatickým změnám a na integraci metodik monitoringu do národní legislativy i praxe.

Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity
http://botzool.sci.muni.cz

Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice. V současnosti sestává z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Jednu ze základních priorit na Masarykově univerzitě tvoří věda a výzkum.

Přírodovědecká fakulta (PřF MU) je pracovištěm s vysokou vědeckou výkonností, zabývající se základním i aplikovaným výzkumem ( http://www.muni.cz/sci/research/projects?lang=cs ).

Ústav botaniky a zoologie (ÚBZ PřF MU), který je výkonnou složkou pro navrhovaný projekt je pracovištěm úspěšně řešícím řadu projektů (http://www.muni.cz/sci/314020/projects) a početnými publikačními výstupy (www.muni.cz/sci/31402/publications). Tým pracovní skupiny hydrobiologie se ve spolupráci s VÚV TGM, v.v.i. podílel na koncipování i vlastním vývoji systému hodnocení ekologického stavu vod i studiu minimálně ovlivněných toků. Dlouhodobě také spolupracuje s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR na studiu dlouhodobých změn modelových skupin vodního hmyzu (např. http://www.muni.cz/research/projects/2660 ). Tým řešitelů v projektu zajišťuje práce související se složkou makrofyta a složkou makrozoobentos. Budou též připravovány podklady pro hodnocení dlouhodobých změn v prostředí GIS. Budou konzultovat při tvorbě nástavbového modulu pro hodnocení dlouhodobých změn v IS ARROW.

Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
http://www.hydrosoft.cz/

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. se dlouhodobě zabývá vývojem informačních systémů v oblasti vodního hospodářství, a to jak v oblasti monitoringu množství a jakosti povrchových i podzemních vod, tak v oblasti protipovodňové ochrany. Je autorem a správcem řady informačních systémů a jejich prezentačních i správcovských portálů jak v režimové, tak operativní hydrologii (HEIS ČHMÚ, IS ARROW, POVIS, atd.).

V rámci projektu se podílí na formalizaci a uložení historických a nově získaných dat do sběrné databáze projektu včetně provázání se stávajícími datovými zdroji poskytovanými IS ARROW, dále se podílí na návrhu systému hodnocení dat a vizualizace výsledků, a na tvorbě hodnotícího a prezentačního modulu a jeho implementaci do IS ARROW.
Doc. RNDr. Světlana Zahrádková, Ph.D.

Hydrobioložka zabývající se zejména makrozoobentosem tekoucích vod a jeho bioindikačním využitím. Věnovala se vlivu nádrží na toky, hodnocení ekologického stavu vod, problematice vysychání drobných toků a dlouhodobým změnám biodiverzity vodního hmyzu. O roku 1992 pracuje na Masarykově univerzitě a od roku 2011 také na Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka.

Je vedoucí projektu RIVERCHANGE, mimo koordinaci prací se věnuje analýze dat, interpretaci výsledků analýz a způsobům prezentace výsledků.

Denisa Němejcová

Zabývá se hydrobiologií se zaměřením na bioindikaci pomocí bentických bezobratlých živočichů. Podílela se na vývoji národních metod sledování a hodnocení ekologického stavu tekoucích povrchových vod pomocí makrozoobentosu v souladu s evropskou Rámcovou směrnicí o vodách. Podílí se na aktivitách v oblasti ochrany vodních ekosystémů v pracovní skupině monitoringu a hodnocení Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje. Zabývala se i mezinárodním porovnáním metod hodnocení ekologického stavu tekoucích vod, které bylo organizováno Evropskou komisí.

V projektu RIVERCHANGE je zodpovědná za management projektu a za aktivity spojené s biologickou složkou makrozoobentos.

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka pracuje od roku 1998.

Milan Bareš

Programátor a vývojář databázových aplikací na platformě Oracle. Spolupracoval na informačním systém HEIS VÚV a HEIS ČHMÚ, zabývá se převážně vodohospodářskými projekty. V současné době spolupracuje na systému Arrow ČHMÚ a zabývá se zejména programováním hodnocení pro chemická a biotická data a podporou informačního systému ČHMÚ.

V projektu RIVERCHANGE se zabývá databázovým zpracováním taxalistu a programuje výpočetní metody pro portál.

Ve firmě Hydrosoft pracuje od roku 1993.

Tomáš Herza

Programátor a vývojář databázových aplikací na platformě Oracle. Vedoucí oddělení Vývoje databázových aplikací Oracle.

V RIVERCHANGE se zabývá kordinací prací na projektu, zabývá se zejména nastavením mapového serveru WebMap.

Marek Polášek

Hydrobiolog se zaměřením na makrozoobentos a se zkušenostmi v taxonomii, specializuje se na skupinu jepice (Ephemeroptera). Věnoval se výzkumu vlivu sucha na makrozoobentos a podílel se na vývoji metod hodnocení dopadů sucha a tvorbě mapy zranitelnosti drobných vodních toků. Zabývá se také statistickým hodnocením dat.

V projektu je garantem aktivity Vyhodnocení historických a nově získaných dat, návrh systému hodnocení data a vizualizace výsledků. Je zodpovědný za publicitu v projektu.

Od roku 2012 pracuje ve Výzkumném ústavu vodohospodářském TGM, v.v.i., současně je kombinovaným studentem postgraduálního studia na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

Libuše Opatřilová

V minulosti se podílela na vývoji národních metod hodnocení biologických složek v souladu s evropskou Rámcovou směrnicí o vodách. Zabývá se také mezinárodním porovnáváním metod hodnocení organizovaným Evropskou komisí v pracovní skupině Ecostat. V rámci úkolů VÚV TGM, v.v.i. poskytovala odbornou podporu při vývoji informačního systému ARROW.

V projektu RIVERCHANGE je zodpovědná za aktivity spojené s biologickou složkou fytobentos.

Od roku 2007 pracuje ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G. Masaryka a od roku 2016 také na Povodí Vltavy, s.p.

Josef Beneš

Pracovník Hydrosoftu Veleslavín s.r.o.

Zpracovává data pomocí nástrojů GIS. V projektu RIVERCHANGE se zabývá klimatickými daty.

Zdeněk Sedmidubský

Programátor a vývojář databázových aplikací na platformě Oracle se zaměřením na vývoj webových aplikací.

V projektu RIVERCHANGE je hlavním architektem portálu.

Jindřiška Bojková

Je odbornou asistentkou na Masarykově univerzitě. Zabývá se ekologií vodního hmyzu, především řádů Ephemeroptera, Plecoptera a Trichoptera. Hlavními tématy zájmu jsou dlouhodobé změny společenstev vodního hmyzu a vlivu antropických stresorů působících v minulosti na současnou distribuci druhů. Participuje také na probíhajícím výzkumu prameništních slatinišť Západních Karpat a přeshraničním monitoringu diverzity NP Šumava a Bavorský les. V současnosti se zabývá také faktory ovlivňujícími životní historie jepic a pošvatek a taxonomií řádu Ephemeroptera.
V projektu RIVERCHANGE je zodpovědná za determinaci pošvatek (Plecoptera) a vybrané aktivity spojené s biologickou složkou makrozoobentos.
Nejstarší údaje o výskytu druhů využitelné pro hodnocení změn biologické diverzity v tekoucích vodách pocházejí z druhé poloviny 20. století. Starší údaje se vztahují převážně jen k jednotlivým lokalitám. I tato data jsou však cenná, protože mnohdy zachycují výskyty druhů dnes již vyhynulých. V období po druhé světové válce byla postupně zaváděna soustavná sledování pro potřeby ochrany přírody i hodnocení jakosti vod – v tomto případě sehrálo významnou roli zavedení metod saprobiologického hodnocení. Zároveň přibývalo množství informací z faunistických a floristických průzkumů.

V souvislosti s přípravou inovativního způsobu hodnocení ekologického stavu vod byla po roce 1995 provedena série odběrů makrozoobentosu byla nově navrženou metodou na minimálně ovlivněných lokalitách v celé ČR v tzv. systému PERLA. Na tyto práce navázaly po roce 2000 činnosti vztahující se k implementaci RS o vodách. Mimo makrozoobentos byly v monitorovací síti vycházející ze systému PERLA odebírány také složky fytobentos, makrofyta a ryby.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že pro korektní hodnocení změn biologické diverzity sledovaných složek v tekoucích vodách lze využít údaje z 2. poloviny devadesátých let 20. století. To platí pro makrozoobentos, jedná se o data ze systémů PERLA (1997 až 2000). Další, tedy 2. etapa, byla provedena pod hlavičkou série úkolů, nazývané REFMON. V této etapě byl již sledován i fytobentos, makrofyta a ryby. Třetí série se sledováním všech 4 složek je prováděna v projektu RIVERCHANGE.

ETAPA/SLOŽKA fytobentos makrofyta makrozoobentos ryby

1. 1996 – 2000 - - + -

2. 2005 – 2008 + + + +

3. 2015 – 2016 + + + +

ETAPA/SLOŽKA	fytobentos	makrofyta	makrozoobentos	ryby
1. 1996 – 2000	-	-	+	-
2. 2005 – 2008	+	+	+	+
3. 2015 – 2016	+	+	+	+

RIVERCHANGE