Cílem tohoto projektu bylo především vytvoření nástroje pro ukládání a zpracování dlouhodobých údajů o výskytu významných skupinách rostlin a živočichů, žijících v tekoucích vodách. Výskyt a početnost těchto organismů odráží stav prostředí, ve kterém žijí. Ze změn výskytu jednotlivých druhů, tedy jejich šíření na místa, kde dříve nebyly nebo naopak jejich vymizení, stejně jako z nárůstu či úbytku jejich počtu můžeme usuzovat na změny jejich životních podmínek. Citlivé druhy (specialisté) obvykle reagují na změny poklesem ve výskytu, druhy nenáročné (generalisté) se pak na uvolněná místa šíří. Změny podmínek prostředí jsou vyvolávány i přirozenými procesy, většinou však přímým nebo nepřímým vlivem člověka. Lidské vlivy jsou často negativní ve smyslu znečišťování a narušování přirozených procesů na lokální a regionální úrovni. V posledních desetiletích se však ve střední Evropě na jedné straně tento typ zátěží poněkud zmírňuje (čistírny vod, revitalizace toků), na druhé straně se projevují důsledky klimatických změn a to především v nárůstu teplot vzduchu i povrchových vod a ve změně chodu srážek. Pro posouzení míry a významu změn jak organismů, tak u podmínek prostředí je důležité dlouhodobější sledování, které umožňuje postihnout vývojové trendy. Proto byly hodnoceny dostupné informace za delší časová období. Sledovány jsou lokality co nejméně ovlivněné lidskou činností (referenční), což usnadňuje odlišení vlivu změn klimatu. Celý systém je nastaven tak, aby byl základem pro budoucí doplňování informací a jejich hodnocení. Aktuálně jsou k dispozici použitelné soustavné informace o bezobratlých živočiších žijících na dně toků (makrozoobentos) od 90. let 20. století, pro nižší vodní rostliny porůstající dno (fytobentos), vyšší vodní rostliny (makrofyta) a ryby pak z první dekády 21. století a pro všechny tyto složky z roku 2015, kdy byl proveden průzkum v síti vybraných lokalit. Hodnocení je proto rozděleno do tří etap. Z podmínek prostředí jsou primární data k více ukazatelům, nejdelší časové řady jsou k dispozici pro údaje klimatické, k jednotlivým etapám jsou přiřazeny údaje o typech povrchů a existují i data z fyzikálně-chemických a chemických analýz vody. Údaje o hydromorfologickém stavu toků jsou standardně provedeny za poslední etapu, čili recentně, starší údaje jsou jen dílčí. 

Výsledky analýz dosavadních sérií dat o organismech je třeba interpretovat s vědomím toho, že jenom u makrozoobentosu jsou k dispozici sledování ze tří etap (tedy cca dvě dekády), u dalších skupin jsou to jen etapy dvě, tedy jde o rozdíl cca jedné dekády. Nicméně, z rozdílů mezi etapami lze již nyní vyčíst určité změny ve společenstvech organismů tekoucích vod a dát je do souvislosti s podmínkami prostředí. U makrozoobentosu byl zjištěn určitý nárůst ukazatelů biologické diverzity, daný ovšem převážně šířením tolerantních druhů, citlivé druhy mizely. Počty jedinců se mezi etapami prokazatelně zvyšovaly. Změny řady ukazatelů taxonomického i funkčního složení společenstev vykazovaly vazbu ke klimatickým ukazatelům. Specifický index, podchycují podle citlivosti druhů k důsledkům klimatických změn, vykazoval pokles podílu jedinců citlivých druhů ve vzorcích etapy III oproti etapě I. Počet druhů i počet jedinců ryb zaznamenaných v etapě III byl nižší než v etapě II, hlavní příčinou byly zřejmě nízké průtoky v důsledku mimořádného sucha v roce 2015. Autotrofní organismy (rostliny) - fytobentos a makrofyta, vykazují vyšší přirozenou fluktuaci druhového složení než skupiny živočišné, nicméně i u těchto složek byly pozorovány změny související se změnami teplotního a průtokového režimu v tocích i se změnami chemismu vody (vyšší zastoupení slanomilných druhů ve fytobentosu). Blíže viz informace k jednotlivým složkám bioty.

Klima a jeho změny

Pro hodnocení změn klimatu byla použita data o teplotách vzduchu, které jsou korelovány s teplotami vody v tocích a o srážkách.

Mezi etapou I a III došlo ke nárůstu teplot na všech lokalitách, pokud posuzujeme hodnoty za deset let před obdobím odběru vzorků organismů. Při hodnocení ročního období jsou změny až na dvě výjimky ještě zřetelnější a teploty vzrůstají zejména v povodí Moravy.  

Průměrné roční srážky, hodnocené analogicky za dekádu před obdobím odběru vzorků, se mezi etapami I a III na většině lokalit poněkud zvýšily, zejména v oblasti jižních Čech,  naopak lokality v Jeseníkách a Orlických horách vykazují pokles. Při hodnocení ročního období jsou však již zřetelné poklesy množství srážek a to zejména v severní části republiky.   

 Hydromorfologický stav toků 

Morfologický stav a hydrologický režim ovlivňují skladbu společenstev vodních organismů. Hydromorfologické sledování řek a potoků je prováděno pomocí zaznamenávání fyzikálních charakteristik říčních koryt, břehů, příbřežních zón a inundačních území viz Metody.   Výsledkem hodnocení je popis aktuálního stavu hydromorfologických podmínek sledovaných úseků vodních toků, klasifikovaný do 5 tříd (1 - nejlepší, 5 nejhorší).

V síti hodnocených profilů bylo mapování provedeno jen v etapě III (2015 - 2016), z dřívějších období existují dílčí data. Většina lokalit (83 %) byla zařazena do druhé třídy,  8 a 9 % pak do 1. a 3. třídy - tento horší stav byl zaznamenáván především u větších toků.

Nejméně příznivá situace byla zjištěna pro dílčí ukazatele průchodnost inundačního území, stabilita břehů a boční migrace koryta (souvisí s využitím nivy) a také pro ukazatel struktury dna (diverzita substrátu). Naopak příznivé hodnocení pro většinu lokalit bylo pro ukazatele ovlivněnost hyrologického režimu a upravenost trasy toku.

  Jakost vody

Bylo hodnoceno 5 skupin ukazatelů (viz Metody):

Nejméně příznivé byly výsledky hodnocení živinových podmínek, a to v etapě I, kdy 59 % lokalit spadalo do třetí třídy. V dalších etapách se stav poněkud zlepšil, ne však podstatně. Nejlépe byla hodnocena z tohoto hlediska etapa II, kdy bylo v 1. třídě 28 % lokalit a ve 2. třídě 23 %).  

Z hlediska teplotních poměrů byla nejpříznivěší situace v etapě III, kdy  do 1. a 2. třídy náleželo 80 % lokalit. Je však třeba vzít v potaz, že v tomto hodnocení se jedná o bodová měření teploty vody při odběru vzorků (max. 6 měření v průběhu celého roku).

Nejméně problematickou se jevila kategorie acidobazický stav - 19,9 a 15 % lokalit ve 3. třídě v etapě I, II a III - nejlepší stav byl tedy v etapě II.

Změny bioty

Mezi etapami výzkumu došlo k určitým změnám v oživení lokalit. Změny jsou různé v rámci jednolivých složek bioty a mají také různý význam, např. ani podstatnější změna druhového složení u makrofyt není známkou silných vnějších vlivů, obdobná míra změny např. u ryb by již byla závažná.

Mimo změny ve výskytu a početnosti organismů jsou hodnoceny i další ukazatele, vypočítáváné ze vstupních hodnot. Ty jsou založeny především na tzv. vlastnostech druhů, tedy jejich biologických charakteristikách a ekologických nárocích. Typicky se jedná např. o potravní preference, o způsoby rozmnožování, preference habitatové nebo vztah k proudění vody. 

Oproti původnímu očekávání, že v důsledku dopadu klimatických změn dojde ke ztrátě biologické diverzity, se dosavadní výsledky poněkud odlišují. Mizí sice citlivé druhy, ale jsou nahrazovány druhy tolerantními, takže např. k celkovému snížení počtu druhů nedochází. Početnost jedinců (pokryvnost u rostlinné složky) se může v čase i zvyšovat (např. makrozoobentos), nebo naopak v důsledku epizod sucha. snižovat (ryby).

Fytobentos

Fytobentos byl sledován v etapách II a III v jarní, letní a podzimní sezóně na celkem 69 lokalitách. V obou etapách bylo celkem determinováno 684 taxonů (po taxonomické adjustaci). V etapě II to bylo 483 taxonů a ve etapě III pak 554 taxonů. Počet taxonů, které nebyly nalezeny v druhé etapě, ale byly zachyceny ve třetí etapě byl 108. Počet taxonů, které byly nalezeny ve druhé etapě, ale nebyly zachyceny ve třetí etapě byl 62. Pro účely dalších hodnocení byly některé taxony dále spojeny do širších taxonů (agg.), celkový počet taxonů pro další analýzy tak klesl na 443. 

Ve společenstvech v průměru výrazně vzrostlo poměrné zastoupení druhů přizpůsobených k životu v planktonu, dále se mění poměr zastoupení reofilních druhů ve prospěch druhů limnofilních, ve větší míře se  ve vzorcích nacházejí druhy xerofilní (aerofilní), lépe tolerující přežívání mimo souvislý vodní sloupec a také přibývá nálezů druhů tolerujících nebo preferujících vody s vyšší koncentrací minerálních látek. Mizí reofilní ruduchy rodu Lemanea sp., mizí sinice, zejména ve východní části území ČR, ustupuje zelená vláknitá řasa Cladophora sp. Nárust početností byl zjištěn u běžných druhu rozsivek rodu Navicula (N. tripunctata, cryptotenella, gregaria, avenacea), přednostně žijící na povrchu sedimentů, tří velkých druhů rodu Cymbella sp., druhů s velkými buňkami (Cymatopleura solea a C. elliptica) a také u Gyrosigma attenuatum, což velká rozsivka plazící se po povrchu sedimentů.

Halofilní (slanomilné) rozsivky nepatří k hojným druhům ve vzorcích, nicméně jejich výskyt vzrostl a počet těchto druhů je vyšší než počet slanomilných druhů, které naopak nebyly v r. 2015 na rozdíl od předcházející etapy zachyceny, např. Navicula veneta, Navicula slesvicensis, Nitzschia dubia.

Saprobně-trofický index - změny hodnot indexů mezi etapami byly ve všech sezónách statisticky nevýznamné.

Změny na lokalitách

Základní informace o lokalitách jsou k dispozici pod záložkou Lokality. Výběr lokality je možný v sekci Interaktivní mapa, a to pomocí textového vyhledávání nebo přímo z mapy. Lokality je možno zobrazit po zatržení příslušné položky v legendě. Podrobnosti se zobrazí po zatržení "Popisu" v závislosti na vybraných položkách z "Legendy".

Data ze sledování organismů (bioty) a vybraná data o proměnných prostředí (abiotická) jsou k dispozici pod záložkou Data. Lze je prohlížet buď pod záložkou Primární data nebo pomocí Výběrového formuláře. 

Změny na lokalitách mezi etapami, popř. sezónami, jsou dostupné pod záložkou Výsledky/Pro vědu a výzkum. Závažnější změny ukazatelů jsou komentovány na záložce Lokality/Seznam lokalit.