Výsledky

Výsledky jsou strukturovány do 3 pohledů na data. Tyto pohledy odpovídají základnímu členění pro uživatele portálu (viz záložka Home): větve Pro veřejnost, Pro státní správu a Pro vědu a výzkum.

Vlastní výstupy jsou generovány v interaktivní části hodnotícího systému dostupného pod záložkou Pro vědu a výzkum. Vybrané - relevantní výsledky jsou strukturovaně zobrazovány v dalších dvou větvích, kde jsou také přiměřeně komentovány.

Souhrn

Cílem tohoto projektu bylo především vytvoření nástroje pro ukládání a zpracování dlouhodobých údajů o výskytu významných skupinách rostlin a živočichů, žijících v tekoucích vodách. Výskyt a početnost těchto organismů odráží stav prostředí, ve kterém žijí. Ze změn výskytu jednotlivých druhů, tedy jejich šíření na místa, kde dříve nebyly nebo naopak jejich vymizení, stejně jako z nárůstu či úbytku jejich počtu můžeme usuzovat na změny jejich životních podmínek. Citlivé druhy (specialisté) obvykle reagují na změny poklesem ve výskytu, druhy nenáročné (generalisté) se pak na uvolněná místa šíří. Změny podmínek prostředí jsou vyvolávány i přirozenými procesy, většinou však přímým nebo nepřímým vlivem člověka. Lidské vlivy jsou často negativní ve smyslu znečišťování a narušování přirozených procesů na lokální a regionální úrovni. V posledních desetiletích se však ve střední Evropě na jedné straně tento typ zátěží poněkud zmírňuje (čistírny vod, revitalizace toků), na druhé straně se projevují důsledky klimatických změn a to především v nárůstu teplot vzduchu i povrchových vod a ve změně chodu srážek. Pro posouzení míry a významu změn jak organismů, tak u podmínek prostředí je důležité dlouhodobější sledování, které umožňuje postihnout vývojové trendy. Proto byly hodnoceny dostupné informace za delší časová období. Sledovány jsou lokality co nejméně ovlivněné lidskou činností (referenční), což usnadňuje odlišení vlivu změn klimatu. Celý systém je nastaven tak, aby byl základem pro budoucí doplňování informací a jejich hodnocení. Aktuálně jsou k dispozici použitelné soustavné informace o bezobratlých živočiších žijících na dně toků (makrozoobentos) od 90. let 20. století, pro nižší vodní rostliny porůstající dno (fytobentos), vyšší vodní rostliny (makrofyta) a ryby pak z první dekády 21. století a pro všechny tyto složky z roku 2015, kdy byl proveden průzkum v síti vybraných lokalit. Hodnocení je proto rozděleno do tří etap. Z podmínek prostředí jsou primární data k více ukazatelům, nejdelší časové řady jsou k dispozici pro údaje klimatické, k jednotlivým etapám jsou přiřazeny údaje o typech povrchů a existují i data z fyzikálně-chemických a chemických analýz vody. Údaje o hydromorfologickém stavu toků jsou standardně provedeny za poslední etapu, čili recentně, starší údaje jsou jen dílčí. 

Výsledky analýz dosavadních sérií dat o organismech je třeba interpretovat s vědomím toho, že jenom u makrozoobentosu jsou k dispozici sledování ze tří etap (tedy cca dvě dekády), u dalších skupin jsou to jen etapy dvě, tedy jde o rozdíl cca jedné dekády. Nicméně, z rozdílů mezi etapami lze již nyní vyčíst určité změny ve společenstvech organismů tekoucích vod a dát je do souvislosti s podmínkami prostředí. U makrozoobentosu byl zjištěn určitý nárůst ukazatelů biologické diverzity, daný ovšem převážně šířením tolerantních druhů, citlivé druhy mizely. Počty jedinců se mezi etapami prokazatelně zvyšovaly. Změny řady ukazatelů taxonomického i funkčního složení společenstev vykazovaly vazbu ke klimatickým ukazatelům. Specifický index, podchycují podle citlivosti druhů k důsledkům klimatických změn, vykazoval pokles podílu jedinců citlivých druhů ve vzorcích etapy III oproti etapě I. Počet druhů i počet jedinců ryb zaznamenaných v etapě III byl nižší než v etapě II, hlavní příčinou byly zřejmě nízké průtoky v důsledku mimořádného sucha v roce 2015. Autotrofní organismy (rostliny) - fytobentos a makrofyta, vykazují vyšší přirozenou fluktuaci druhového složení než skupiny živočišné, nicméně i u těchto složek byly pozorovány změny související se změnami teplotního a průtokového režimu v tocích i se změnami chemismu vody (vyšší zastoupení slanomilných druhů ve fytobentosu). Blíže viz informace k jednotlivým složkám bioty.

Klima a jeho změny

Pro hodnocení změn klimatu byla použita data o teplotách vzduchu, které jsou korelovány s teplotami vody v tocích a o srážkách.

Mezi etapou I a III došlo ke nárůstu teplot na všech lokalitách, pokud posuzujeme hodnoty za deset let před obdobím odběru vzorků organismů. Při hodnocení ročního období jsou změny až na dvě výjimky ještě zřetelnější a teploty vzrůstají zejména v povodí Moravy.  

Průměrné roční srážky, hodnocené analogicky za dekádu před obdobím odběru vzorků, se mezi etapami I a III na většině lokalit poněkud zvýšily, zejména v oblasti jižních Čech,  naopak lokality v Jeseníkách a Orlických horách vykazují pokles. Při hodnocení ročního období jsou však již zřetelné poklesy množství srážek a to zejména v severní části republiky.   

 Hydromorfologický stav toků 

Morfologický stav a hydrologický režim ovlivňují skladbu společenstev vodních organismů. Hydromorfologické sledování řek a potoků je prováděno pomocí zaznamenávání fyzikálních charakteristik říčních koryt, břehů, příbřežních zón a inundačních území viz Metody  Výsledkem hodnocení je popis aktuálního stavu hydromorfologických podmínek sledovaných úseků vodních toků, klasifikovaný do 5 tříd (1 - nejlepší, 5 nejhorší).

V síti hodnocených profilů bylo mapování provedeno jen v etapě III (2015 - 2016), z dřívějších období existují dílčí data. Většina lokalit (83 %) byla zařazena do druhé třídy,  8 a 9 % pak do 1. a 3. třídy - tento horší stav byl zaznamenáván především u větších toků.

Nejméně příznivá situace byla zjištěna pro dílčí ukazatele průchodnost inundačního území, stabilita břehů a boční migrace koryta (souvisí s využitím nivy) a také pro ukazatel struktury dna (diverzita substrátu). Naopak příznivé hodnocení pro většinu lokalit bylo pro ukazatele ovlivněnost hyrologického režimu a upravenost trasy toku.

  Jakost vody

Bylo hodnoceno 5 skupin ukazatelů (viz Metody):

Teplotní poměry

teplota vody [°C]

Kyslíkové poměry

nasycení vody kyslíkem [%], BSK5 [mg.l-1]

Solnost

elektrická vodivost [mS.m-1] 

Acidobazický stav

pH, alkalita jako KNK4,5 [mmol.l-1] 

Živinové podmínky

celkový fosfor, PO4-P, NO3-N, NH4-N [mg.l-1]

Nejméně příznivé byly výsledky hodnocení živinových podmínek, a to v etapě I, kdy 59 % lokalit spadalo do třetí třídy. V dalších etapách se stav poněkud zlepšil, ne však podstatně. Nejlépe byla hodnocena z tohoto hlediska etapa II, kdy bylo v 1. třídě 28 % lokalit a ve 2. třídě 23 %).  

Z hlediska teplotních poměrů byla nejpříznivěší situace v etapě III, kdy  do 1. a 2. třídy náleželo 80 % lokalit. Je však třeba vzít v potaz, že v tomto hodnocení se jedná o bodová měření teploty vody při odběru vzorků (max. 6 měření v průběhu celého roku).

Nejméně problematickou se jevila kategorie acidobazický stav - 19,9 a 15 % lokalit ve 3. třídě v etapě I, II a III - nejlepší stav byl tedy v etapě II.

 


Změny biologické diverzity

Změny bioty

Mezi etapami výzkumu došlo k určitým změnám v oživení lokalit. Změny jsou různé v rámci jednolivých složek bioty a mají také různý význam, např. ani podstatnější změna druhového složení u makrofyt není známkou silných vnějších vlivů, obdobná míra změny např. u ryb by již byla závažná.

Mimo změny ve výskytu a početnosti organismů jsou hodnoceny i další ukazatele, vypočítáváné ze vstupních hodnot. Ty jsou založeny především na tzv. vlastnostech druhů, tedy jejich biologických charakteristikách a ekologických nárocích. Typicky se jedná např. o potravní preference, o způsoby rozmnožování, preference habitatové nebo vztah k proudění vody. 

Oproti původnímu očekávání, že v důsledku dopadu klimatických změn dojde ke ztrátě biologické diverzity, se dosavadní výsledky poněkud odlišují. Mizí sice citlivé druhy, ale jsou nahrazovány druhy tolerantními, takže např. k celkovému snížení počtu druhů nedochází. Početnost jedinců (pokryvnost u rostlinné složky) se může v čase i zvyšovat (např. makrozoobentos), nebo naopak v důsledku epizod sucha. snižovat (ryby).

 

Fytobentos

Fytobentos byl sledován v etapách II a III v jarní, letní a podzimní sezóně na celkem 69 lokalitách. V obou etapách bylo celkem determinováno 684 taxonů (po taxonomické adjustaci). V etapě II to bylo 483 taxonů a ve etapě III pak 554 taxonů. Počet taxonů, které nebyly nalezeny v druhé etapě, ale byly zachyceny ve třetí etapě byl 108. Počet taxonů, které byly nalezeny ve druhé etapě, ale nebyly zachyceny ve třetí etapě byl 62. Pro účely dalších hodnocení byly některé taxony dále spojeny do širších taxonů (agg.), celkový počet taxonů pro další analýzy tak klesl na 443. 

Ve společenstvech v průměru výrazně vzrostlo poměrné zastoupení druhů přizpůsobených k životu v planktonu, dále se mění poměr zastoupení reofilních druhů ve prospěch druhů limnofilních, ve větší míře se  ve vzorcích nacházejí druhy xerofilní (aerofilní), lépe tolerující přežívání mimo souvislý vodní sloupec a také přibývá nálezů druhů tolerujících nebo preferujících vody s vyšší koncentrací minerálních látek. Mizí reofilní ruduchy rodu Lemanea sp., mizí sinice, zejména ve východní části území ČR, ustupuje zelená vláknitá řasa Cladophora sp. Nárust početností byl zjištěn u běžných druhu rozsivek rodu Navicula (N. tripunctata, cryptotenella, gregaria, avenacea), přednostně žijící na povrchu sedimentů, tří velkých druhů rodu Cymbella sp., druhů s velkými buňkami (Cymatopleura solea a C. elliptica) a také u Gyrosigma attenuatum, což velká rozsivka plazící se po povrchu sedimentů.

Halofilní (slanomilné) rozsivky nepatří k hojným druhům ve vzorcích, nicméně jejich výskyt vzrostl a počet těchto druhů je vyšší než počet slanomilných druhů, které naopak nebyly v r. 2015 na rozdíl od předcházející etapy zachyceny, např. Navicula veneta, Navicula slesvicensis, Nitzschia dubia.

Saprobně-trofický index - změny hodnot indexů mezi etapami byly ve všech sezónách statisticky nevýznamné.

Halobní index - změny indexů v podzimní sezóně byly statisticky významné, ve východní části území vyšší díky flyšovému podloží.
 
Potenciál a limity sledování fytobentosu
  • problém s taxonomickou náplní taxonů a jejími změnami (především u rozsivek)
  • doplnění ekologických informací o vztahu k proudění (reofilní/limnofilní), schopnosti přežívat mimo souvislý vodní sloupec (aerofilní druhy, „moisture“) a další (např. velikost buněk)
  • nutnost neustálé „údržby“ aktuálního taxalistu a dlouhodobá   koordinovaná podpora vývoje celého hodnotícího systému 
  • sledování fytobentosu má smysl, minimálně v desetiletých cyklech (tak, jak je to nyní nastaveno)

Lokality vhodné pro podrobnější výzkum

  • Zdobnice-Pěčín,
  • Ostravice-nad nádrží Šance
  • Lomná - Dolní Lomná nad

 

Makrofyta

Makrofyta byla na většině lokalit sledována v etapách II a III v letní sezóně. Na celkem 15 lokalitách bylo zjištěno v etapě II celkem 59 taxonů a v etapě III pak 57 taxonů. Přes téměř stejný shodný celkový počet taxonů však došlo ke značné druhové výměně. Mezi etapou II a III přibylo 16 taxonů, např. Solanum dulcamara - lilek potměchuť, běžný druh bahnitých lemů a naopak ubylo 18 taxonů, např. mech: Hygrohypnum ochraceum – břehovec hlínožlutý, druh horských a podhorských oblastí. Ze zvláště chráněných druhů byl zjiětěn jediný, silně ohrožený druh Potamogeton alpinus,  a to na lokalitě Teplá Vltava, Chlum. Mezi etapami II a III zjištěn nárůst početnosti a pokryvnosti druhů příbřežní zóny, pravděpodobnou příčinou byly nízké průtoky v suchém roce 2015.

Průměrný počet taxonů na lokalitě byl v etapě II a III srovnatelný (9 a 9,45), medián shodný (8). Indexy druhové diverzity a pestrosti (Shannon-Wienerův a Margalefův) vykazovaly neprůkazný pokles hodnot mezi etapami. Na některých lokalitách však byl zjištěn nápadný pokles počtu druhů i celkové pokryvnosti, jednalo se např. o lokalitu Kamenice, Hřensko na území NP České Švýcarsko (z 15 taxonů na 9 v etapě III, celková pokryvnost poklesla na cca 1/5), jednalo se pravděpodobně vliv povodně.

Mezi etapou II a III nedošlo ke změně trofie při sumárním hodnocení všech lokalit (mediány 6,50 a 6,47). Na některých lokalitách se ovšem stav oproti očekávanému zhoršil – příkladem může být Blanice, Blažejovice.
 
  
Potenciál a limity sledování makrofyt
 
Makrofyta jsou vhodná pro hodnocení míry trofie a i změny struktury habitatů. Z hlediska taxonomického složení i pokryvnosti však vykazují značnou fluktuaci  v čase i prostoru a tato fluktuace má do značné míry přirozené příčiny. Pro přesnější hodnocení by bylo vhodné eliminovat vliv těchto fluktuací na základě každoročního sledování vybraných lokalit.
 
Lokality vhodné pro podrobnější výzkum
  • Teplá Vltava, Chlum (NP Šumava, ZCHD)
  • Blanice, Blažejovice (zhoršení stavu)
  • Kamenice, Hřensko (NP České Švýcarsko, úbytek druhů)
  • Ohře, Mostov (sledovány všechny 3 etapy, vysoká diverzita, ale nejasná příčina poklesu v etapě II).

 

Makrozoobentos

Makrozoobentos byl sledován ve všech 3 etapách, v etapě I a III v jarní, letní a podzimní sezóně, v etapě II jen v jarní a podzimní sezóně. Do monitorovací sítě byly pro rozšíření informací z větších toků přidány 2 lokality nesledované v etapě I (Vltava, Zelčín a Morava, Lobodice). Celkem bylo sledováno 69 lokalit, shodných s těmi pro složku fytobentos, celkový počet vzorků byl 545. Ve všech třech etapách bylo nalezeno celkem 807 taxonů. Z důvodu determinace do rozdílných taxonomických úrovní v jednotlivých etapách výzkumu bylo nutno sjednotit taxonomickou úroveň (tzv. adjustace dat). Pro nejstarší etapu nebyla k dispozici kompletní informace k jedné z čeledí dvoukřídlého hmyzu (Chironomidae - pakomárovití). Tyto neúplně podklady nejsou zahrnuty do následujících přehledových informací, protože by zkreslovaly výsledky.

Změny v početnosti druhů mezi etapami – hodnoceny nikoliv přímé počty, ale logaritmovaná data se zavedením korekčního členu. 

V čase se zvyšovaly počty druhů z Červenho seznam bezobratlých. Např. z kategorii kriticky ohrožených druh byly v etapě I zjištěny 4 druhy na 6 lokalitách a v etapě III 10 druhů na 21 lokalitě. 

Počet taxonů ve vzorku v čase vzrostl, např. hodnota mediánu v etapách I, II a III byla 35, 50 a 60 taxonů. Jsou v tom ovšem zahrnuty i šířící se druhy nenáročné, tolerantní (generalisté) a nepůvodní, jako je šířící se plž Potamopyrgus antipodarum - písečník novozélandský.  K tolerantním patří např. jepice Centroptilum luteolum, eurytermní druh, méně citlivý k jemnému substrátu, bez výrazných habitatových preferencí.
Dobrým příkladem záměny citlivějšího druhu druhem tolerantním je ubývající pošvatka Brachyptera seticornis - oligostenotermní (chladnomilný) druh, preferující kamenitý substrátu a narůstající výskyt (více lokalit, více jedinců) eurytermního druhu bez výrazných habitatových preferencí ze stejného rodu - B. risi.

Zcela zjevný je nárůst počtu taxonů snášejících velké rozpětí teplot (eurytermních) taxonů ve vzorcích, např. medián hodnot v jarních vzorcích se zvyšoval mezi etapami z původních 12 na 18 a v etapě III na  24 taxonů. Na většině lokalit došlo také k úbytku podílu jedinů vysoce citlivých k siltaci, čili zanášení dna jemnými sedimenty.

Saprobita, tedy úroveň znečištění lehce odbouratelnými organickými látkami, se mezi etapami víceméně nemění. Index citlivosti k dopadům klimatické změny  (CCScz) však ukazuje, že citlivé druhy mizí anebo jsou doplňovány druhy necitlivými. V sumárních ukazatelích včetně diverzity situace vykazuje spíše změny k „lepšímu“, protože vlivy změn klimatu jsou do určité míry překryty změnami jiných ukazatelů (např. více lesních ploch a méně orné půdy, určité zlepšení jakosti vody).

Projevy změn klimatu jsou detekovatelné na druhové úrovni (kval. i kvant. úbytky specialistů, nárůst generalistů, značná druhová výměna) a ve funkčním složení společenstev. Vhodné je hodnocení pomocí indexu CCScz, – citlivost vůči klimatické změně.

Potenciál a limity sledování makrozoobentosu - je ze zde uvedených složek nejvyšší.

 Lokality vhodné pro podrobnější výzkum 

  • Blanice, Blažejovice (NPP Blanice, perlorodka, komplexně sledovaná lokalita v tomto projektu, existují i další data) 
  • Kamenice, Hřensko (NP České Švýcarsko, komplexně sledovaná lokalita v tomto projektu) 
  • Malše, Loužek (PP Horní Malše, komplexně sledovaná lokalita v tomto projektu)
  • Ploučnice, Česká Lípa (CHKO Kokořínsko, komplexně sledovaná lokalita v tomto projektu, existují i další dlouhodobá data) 
  • Morava, Lhota-Střeň (NPR Ramena řeky Moravy, CHKO Lit. Pomoraví,  existují i další dlouhodobá data) 
  • Jihlava, Přibice (EVL Mušovský luh, LT data).

 

Ryby

Ryby byly sledovány v etapách II a III, na 28 lokalitách (celkem 56 vzorků). Odlov probíhal v pozdním létě až podzimu. Bylo zjištěno celkem 28 druhů, počet druhů mezi etapami klesl - jen v etapě II byly zjištěny druhy cejn velký, cejnek malý, štika obecná, mník jednovousý, hořavka duhová, hrouzek běloploutvý, v etapě III pak pouze reintrodukovaný losos obecný  na lokalitě Kamenice, Hřensko.

Počet jedinců v etapě III byl celkově zřetelně nižší, z původních 6022 klesl na necelou polovinu  - 2815, příčinou bylo zřejmě sucho v etapě III.  

Jednou z lokalit s největšími zaznamenanými změnami byla Blanice, Blažejovice, kde v etapě II byl jen pstruh potoční a v etapě III byly nově zachyceny druhy: mřenka mramorovaná, vranka obecná, mihule potoční, střevle potoční, což bylo doprovázeno mimořádně velkým poklesem počtu jedinců pstruha oproti stavu v etapě II.

Při hodnocení všech lokalit byly nejvýraznější změny ve výskytu mezi etapami zjištěny u těchto druhů:
- jelec proudník – z původních 7 lokalit zmizel na 6, druh je náročný na obsah kyslíku, tj. citlivý ke znečištění, ale také zvýšení teploty a zpomalení proudění,
- střevlička východní – nepůvodní druh, nově na 4 lokalitách
- střevle potoční – nově na 4 lokalitách
 
Potenciál a limity sledování ryb
 
Ryby jsou vhodnou skupinou pro sledování změn biodiverzity, výhodnější by byla vyšší frekvence - každoroční odlovy přinejmenším na vybraných lokalitách.
 
Lokality vhodné pro podrobnější výzkum
  • Morava, Lobodice - druhově bohatá
  • Otava, Lhota u Kestřan druhově bohatá
  • Blanice, Blažejovice - nápadná změna společenstva

 


Změny na lokalitách

Změny na lokalitách

Základní informace o lokalitách jsou k dispozici pod záložkou Lokality. Výběr lokality je možný v sekci Interaktivní mapa, a to pomocí textového vyhledávání nebo přímo z mapy. Lokality je možno zobrazit po zatržení příslušné položky v legendě. Podrobnosti se zobrazí po zatržení "Popisu" v závislosti na vybraných položkách z "Legendy".

Data ze sledování organismů (bioty) a vybraná data o proměnných prostředí (abiotická) jsou k dispozici pod záložkou Data. Lze je prohlížet buď pod záložkou Primární data nebo pomocí Výběrového formuláře. 

Změny na lokalitách mezi etapami, popř. sezónami, jsou dostupné pod záložkou Výsledky/Pro vědu a výzkum. Závažnější změny ukazatelů jsou komentovány na záložce Lokality/Seznam lokalit.

 

 

 

 

 


.